Muosát luopmovahku suoidnečalbmi njálmmis - Meahciráđđehusa Guođoheaddjevahkkoohcan boahtá johtui ođđajagimánu loahpas
2024-12-20Guođoheaddjevahkut leat čieža beaivvi guhkkosaš mátkkit Suoma hárvenaš árbevierrobirrasiid mielladilis. Ohcan álgá 20.1.2025 d. 12 ja nohká 27.1.2025 d. 12. Guođohančuozáhagat leat oktiibuot 15 Suoma sierra guovlluin. Ohcat sáhttá ovtta čuozáhahkii dehe eanet čuozáhagaide Lundui.fi-fierbmebálvalusas. Guođoheaddjit válljejuvvojit vuorbádemiin guovvamánus.
Guođoheaddjevahkuin lea máksu, ja boađut adnojuvvojit árbevierrobirrasiid bajásdoallamii ja luonddudikšumii. Vahkut ordnejuvvojit miessemánu loahpas čakčamánnui.
Guođoheaddjevahkuin bargojuvvo Suoma uhkivuloš šlájaid buorrin
Guođoheaddjevahkuin oassálastit besset muosáhit vahkku luonddu máŋggahápmásašvuođa oásain, guođoheaddjit muosáhit áigodaga árbevierrobirrasiid guoras. Árbevierrobirrasat leat Suoma eanemus uhkivuloš luonddutiippat. Guđodettiineaset eallit dikšot dáid árbevierrobirrasiid hearkkes luonddu ja cagget rássegittiid, niittuid ja vuovdeláiddomiid obboma. Seammas buorránit uhkivuloš šlájaid eallinlágit.
Árbevierrobirrasat leat historjjá mielde máŋgga sajes jávkan, go lea luhppojuvvon smávvahápmásaš eanandoalus. Luonddu dáfus dilli lea hui unohas, daningo sulaid njealjádas Suoma uhkivuloš šlájain ellet árbevierrobirrasiin.
“Guođoheaddjevahku čuozáhagain leat ebmos árbevierrobirrasat. Ovdamearkka dihte Leammi álbmotmeahcis Gábe Jovnna dállu Anáris lea bures seilon ja ovddasta sámi kultuvrra. Dálu šilljobirrasis šaddet uhkivuloš rássegiedde- ja čievračoavdda”, muitala koordináhtor Leena Hiltunen.
Guođoheddjiin lea astu návddašit árbevierrobirrasiin ja vánddardit
Guođoheaddječuozáhagain leat dávjá sávzzat, muhto maid gusat ja heasttat. Meahciráđđehusa Luonddubálvalusat addá čielga rávvagiid guođoheaddjevahkkui. Guođoheaddji ovddasvástádusas leat elliid rumašdili čuovvun. Dálu barggožat ájihit dušše beaivvi unna oasáža, nu ahte áigi báhcá maid vánddardeapmái. Máŋgga čuozáhagas lea idjadansadji, nu ahte mielde sáhttá váldit lagamuččaid dehe ustibiid. Biebmoelliide buresboahtin muhtin osiide čuozáhagaid.
Pealbbajávrri meahccegirkus Anáris sáhttá oassálastit Guođoheaddjivahkus nuvttá. Doppe guođoheddjiin leat eanet barggut ja ovddasvástádus, dego birrasa njáskan ja olbmuid ofelastimat.
Oahpásnuva Guođoheaddjevahkuid áigemuttuide ja čuozáhatgovvádusaide čujuhusas (suomagillii).